Některé nemocnice poskytují část péče neefektivně a Všeobecná zdravotní pojišťovny už jim ji dál hradit nebude. To znamená, že část lůžek akutní péče skončí. Pacienti podle pojišťovny tím o péči nepřijdou, budou ale muset jezdit třeba jinam.
S takovou šla největší ze zdravotních pojišťoven do jednání s nemocnicemi, která začala většinou loni v prosinci. Skončit by měla do konce letošního roku. Platit budou následujících pět let s automatickým prodloužením o rok. Změny, které v nich vzejdou, se tedy týkají období let 2025 až 2031.
Postoj VZP vychází z analýzy, kterou si kvůli jednáním už loni nechala zpracovat. Podívala se mimo jiné na celkový počet lůžek akutní péče a jejich dostupnost v kontextu fungování center specializované péče. Pak také na obložnost, tedy vytíženost lůžek (viz box níže), či počty operací, porodů nebo vyšetření. Pojišťovnu zajímalo i to, zda nemocnice dokáží zajistit nepřetržitě chod zobrazovacích metod nebo laboratoří. V jednotlivých krajích pak hodnotila místní a časovou dostupnost péče.
Co se dozvíte v článku
Rušení lůžek nebude plošné
Ředitel VZP Zdeněk Kabátek řekl, že pojišťovna počty lůžek akutní péče nebude snižovat plošně. Na případných škrtech se dohodne s každou nemocnicí zvlášť, přičemž budou takové, které zůstanou na svém a změny se jich nedotknou.
Nové smlouvy ovšem nepřinesou jen pouhé snižování počtu lůžek akutní péče, kterých je nyní v zemi celkem téměř 48 tisíc. Cílem VZP je proměnit strukturu nemocniční péče tak, aby více reflektovala medicínské pokroky a stárnutí populace. Podporovány proto úhradami či různými typy bonusů jsou a i nadále budou lůžka jednodenní medicíny včetně navýšení kapacit pro rehabilitaci, přesun části péče do ambulancí, rozvoj lůžek následné a dlouhodobé péče. VZP má také zájem na posílení paliativní péče, adiktologických služeb nebo psychiatrie.
Vedeme živou debatu o tom, jak zdravotnictví oborově naprofilovat ve vztahu k moderní medicíně a demografickému vývoji tak, aby bylo trvale finančně udržitelné a zvyšovalo dostupnost kvality služeb pro naše klienty,
podotýká ředitel VZP . Používáme k tomu konec rámcových smluv s poskytovateli ambulantní lůžkové péče a také konsenzus, který nastal (při jednání mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi, pozn. red.) loni na podzim. Změna je nutná a my chceme, aby probíhala férově a kontinuálně,
říká.
Kolik je v ČR lůžek
Akutní péče – 47 900
Dlouhodobá péče – 4 695
Následná péče – 33 326
Celkem lůžek – 85 921
Zdroj: VZP
Která péče je (někde) na odpis
VZP bude vyjednávat o zrušení části lůžek přinejmenším ve čtyřech specializacích.
Podle ředitele VZP mají využití jen v nižších desítkách procent lůžka akutní péče v oblasti oftalmologie, dermatologie či pediatrie (dětská oddělení). Není výjimkou, že u nich se bavíme o oblosti 10 až 15 procent, ačkoliv musí splňovat všechny požadavky na personální a technické vybavení,
podotýká Zdeněk Kabátek s tím, že taková situace je neefektivní jak pro nemocnici, tak pro pojišťovnu. Dochází k ní nejspíše i proto, že řada ošetření třeba u kožního či očního lékaře se dnes dá zvládnout v ambulanci, hospitalizace není třeba.
Dalším oborem, kde se budou rušit lůžka či celá oddělení, je porodnictví. Porodnost aktuálně v ČR čtvrtým rokem klesá. Podle doporučení odborné gynekologické společnosti jsou porod a péče o matku i dítě přitom bezpečné tehdy, když se za rok v nemocnici odehraje 600 a více porodů. Při nižších počtech lékaři postupně ztrácejí erudici, cvik i schopnost reagovat adekvátně na možné komplikace. Jenže 30 procent porodnic tuto hranici dle VZP nesplňuje. Podle Zdeňka Kabátka to neznamená, že VZP s třetinou porodnic neuzavře novou smlouvu. Zváží ale dostupnost a kvalitu péče o těhotné ženy po regionech. Ve kterých budou kousek od sebe dvě, jednu úhradami nepodpoří.
Která péče je na vzestupu
Rušení lůžek v některých oborech ale nutně neznamená, že nemocnice musí zcela či zčásti zavřít. VZP vyjmenovala oblasti péče, u nichž má zájem o posílení, zároveň ale nechce, aby se stavěly nové špitály na zelené louce. Nemocnicím to tak dává možnost nepodporovaná lůžka transformovat na jiný typ péče.
Zelenou tak dostávají lůžka následné péče, kterých je nyní v ČR přes 33 tisíc. Podle VZP musí přibýt další. Čeká nás růst počtu seniorních klientů, proto by systém měl začít budovat vyšší kapacitu následné péče. Proces uzavírání nových rámcových smluv vidíme jako vhodný právě pro to, abychom se s našimi poskytovateli, kteří třeba mají rozlohou velkou interní nemocnici, kde je vysoký počet sociálních hospitalizací, bavili o tom, zda by nebylo správné posunout se do oblasti následné péče,
popisuje Zdeněk Kabátek.
Chybí také dětská psychiatrie a dětská adiktologie, tedy odvykací služby. Sehnat dnes dětského psychiatra je umění. Pokud vznikne nová kapacita, budeme za ni jen rádi,
říká ředitel VZP.
Nákladná péče či unikátní a nové terapie pak dle VZP patří do nemocničních center léčby. Úhrady tzv. centrové léčby loni jen u VZP překročily 20 miliard korun a pojišťovna počítá, že i nadále bude tato suma růst.
Hejtman Jihočeského kraje a lékař-intenzivista Martin Kuba na tiskové konferenci VZP uvedl, že sám vnímá do budoucna jako atraktivní obor ortopedii. A to proto, že kvůli stárnutí a zvyšujícímu se věku dožití bude stále více obyvatel potřeboval náhradu kyčle či kolene. Na to se samozřejmě bude vázat vyšší potřeba rehabilitačních lůžek,
dodává politik.
Jak v tuzemsku klesá obložnost
Obložnost ukazuje, jak jsou v daném roce lůžka vytížená. Ukazatel je v procentech.Procenta vyjadřují podíl počtu dnů, kdy byla lůžka obsazena a poskytována na nich péče, k celkovému počtu tzv. lůžkodnů (což je počet lůžek násobený počtem dnů v roce). Níže uvedená obložnost se týká jen lůžek akutní péče.
- 2011 – 71,8
- 2019 – 66,7
- 2021 – 59,4
VZP na datech ukázala, že obložnost v ČR klesá a s ní i efektivita využití nemocničních lůžek. Bere to jako jeden z argumentů, proč akutní péči pozměnit.
Zdroj: VZP/OECD Health statistic
Příklad rušení lůžek v centru Prahy
Konkrétní změny představila třeba pražská Všeobecná fakultní nemocnice, jež má parametry smlouvy s VZP již dohodnuty. Letos zruší 105 lůžek napříč nemocnicí. Jak informoval její ředitel David Feltl, půjde většinou o lůžka intenzivní péče a interny, byť v některých regionech mimo Prahu paradoxně právě tento typ péče chybí a v tomto oboru se lůžka většinou rušit nebudou.
Oproti tomu VFN naopak v následujících letech posílí dětskou psychiatrii a léčbu závislostí mladistvých i dospělých včetně té digitální. Vzniknout má dostavba adiktologické kliniky včetně dětského detoxu (záchytky) nebo nový denní stacionář (denní stacionáře jsou novinkou podporovanou úhradami VZP).
VFN bude posilovat také onkologickou, paliativní, neurologickou péči včetně té o pacienty s neurodegenerativními chorobami, jakými jsou Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc. Plátce souhlasí, že toto nám bude financovat a financování posílí,
uvádí David Feltl.
Zda tedy nemocnice v následujících létech o lůžka jako taková přijde, nebo naopak v souhrnu posílí, se teprve ukáže. Teď jich zavíráme 105, ale za dva roky, doufám, budeme otvírat 20 nových lůžek dětské psychiatrie, pak dostavíme adiktologii a je možné, že do pěti let se dostaneme zpátky na původní počet lůžek, jen bude mít vyšší zastoupení péče, která je nyní silně poptávaná,
dodává ředitel VFN.
Ve Středočeském kraj sloučí nemocnice
Některé změny na tiskové konferenci VZP nastínila také společnost Vamed Mediterra, jež vlastní osm zdravotnických zařízení a jednu střední zdravotní školu. Společnost rozhodla o fúzi nemocnic v Neratovicích a Mělníce pod jednu právnickou osobu. Dojde k ní od začátku roku 2025. V obou těchto zařízeních bude i nadále poskytována zdravotní péče,
říká Karel Kantor, člen představenstva.
O sloučení Vamed Mediterra informovala na webu stručně na konci loňského roku. Podle Karla Kantora je to zatím jediné, o čem vlastník nemocnic rozhodl. Nechtěl se proto vyjadřovat k tomu, zda to povede ke zrušení některých lůžek.
Sloučení předcházel přesun porodnice z Neratovic do Nemocnice Mělník. Došlo k němu předloni na podzim a podle Deníku byl důvodem nedostatek personálu. Karel Kantor s odstupem času dodává, že to byl krok správným směrem. Díky sloučení těchto dvou porodnic regionu nabízíme krásnou novou porodnici v Mělníce a jdeme naproti efektivitě a kvalitě,
říká člen představenstva společnosti Vamed Mediterra.
Kde se VZP již dohodla
Ředitel VZP uvedl několik příkladů nemocnic, kde je pojišťovna již před podpisem smlouvy, protože se s jejich provozovateli dohodla.
- Nemocnice Neratovice – přesun porodnice do Mělníka
- Sušická nemocnice – lůžka akutní péče se budou transformovat na ty péče následné a jednodenní, posílí se ambulantní péče
- Nemocnice Šternberk – akutní dětské lůžkové oddělení se změní na dětský stacionář a posílili ambulantní část
- jihočeské nemocnice
- Všeobecná fakultní nemocnice Praha
Hodně daleko v jednáních jsme také v západních Čechách,
řekl pro Vitalia.cz Zdeněk Kabátek.
Smlouvy s nemocnicemi, jež mají lůžka akutní péče, platí zpravidla na šest let. Poskytovatel zdravotní péče se ale může s pojišťovnou dohodnout i na kratší lhůtě. Pokud dohoda není, může se vyjednávání protáhnout do roku 2025, aniž by klienti VZP přišli o hrazenou nemocniční péči. Nikdo neříká, že pokud se nedohodneme do konce letošního roku, smlouvu nebude. Na druhou stranu, pokud se k tomu někdo postaví zcela iracionálně a nebude se chtít domluvit, smlouvu mít nemusí a my tu péči budeme schopni zajistit jinde,
dodává ředitel VZP a dodává: Snažíme se maximálně nemocnicím vyjít vstříc, jsem přesvědčený, že se dohodneme se všemi, ale pro nás není nejdůležitější poskytovatel, ale klient.
V jižních Čechách škrtli 200 lůžek
V Jihočeském kraji počet zbytných lůžek akutní péče ve všech svých sedmi nemocnicích odhadují na 150 až 200. Jde např. o lůžka na některých internách či neurologiích. Z některých dalších se stanou lůžka dlouhodobé péče.
Lůžka přibudou v jindřichohradecké nemocnici, kde začne stavba nového pavilonu paliativní péče. A přidat kraj chce také lůžka v oboru dětské psychiatrie nebo ta, kde by onkologičtí pacienti dostávali ambulantně chemoterapii.
Další změnou bude slučování nemocnice v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Ani jedna nezanikne, péče se v nich ale v následujících letech pozmění. Tento krok primárně nevzešel z nových smluv s VZP, ale z dostavby dálnice, která zkrátí dojezdovou vzdálenost mezi oběma zařízeními.
Hejtman Martin Kuba popsal, že nemocnice v Českém Krumlově se zaměří na jednodenní chirurgii (operovat tam budou lékaři z českobudějovické nemocnice) a především následnou rehabilitaci. Složitější operace budou i nadále prováděny v Českých Budějovicích, ale rehabilitovat po nich pacienti budou do Českého Krumlova. Tam by vedení kraje rádo dosáhlo takového provozu, aby některá oddělení nemusela fungovat přes noc, kdy je náročné chod nemocnice zajistit personálně.
Jihočeský kraj se nyní soustředí na to, aby každá z jeho nemocnic měla nějaký nosný a ekonomicky únosný program. Třeba v Prachaticích zvolili ortopedii. Výborně se tam rozvinula,
dodává hejtman.
Kraj po covidu sjednotil péče o pacienty čekající na náhradu kyčle nebo kolene. Při covidovém útlumu operací se totiž ukázalo, že čekací lhůty se prodlužují, počet čekatelů navyšuje. Navíc s prodlužováním věku dožití je předpoklad, že takovýchto pacientů bude i nadále přibývat. Podle Martina Kuby v něm proto Jihočeský kraj vidí potenciál, což vedlo ke zřízení celokrajského koordinovaného programu, jehož cílem je skokově navýšit počty zákroků. Jen loni se to podařilo bezmála o 50 procent.
Měly by některé nemocnice přijít o akutní lůžka?
Jaká úskalí mohou nastat
Proměna lůžkového fondu ale má své úskalí. Třeba v podobě specializačního vzdělávání nově vystudovaných lékařů. Pokud jej chtějí lékaři absolvovat třeba v dermatologii, musí pracovat na klinice, jež má nejméně dvacet lůžek. Novými smlouvami se otvírá taková Pandořina skříňka, která vygeneruje nutnost změn třeba v systému vzdělávání nebo akreditací nemocnic,
upozorňuje David Feltl.
Otázkou také je, jak restrukturalizaci pokrýt personálně. Třeba dětská psychiatrie je nyní extrémně poptávaným oborem. Jeho rozvoj nyní už nebrzdí finance, ale počty lékařů. Nemocnicím chybí také zdravotní sestry a některé lékařské obory. Tradičně třeba radiologové. Řešení spočívá ve spolupráci s lékařskou fakultou, personálně si to odpracovat a prezentovat práci u nás jako něco atraktivního. Na konec toho příběhu ale nevidíme a kouzelný prsten nemáme,
uvádí ředitel VFN David Feltl. A dodal, že si VFN převzala dětský a dorostový detox z Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, a přestože jde o těžkou disciplínu, nemocnice má v současné době tento obor personálně dobře obsazený.
Další nevýhodou je, že rušení lůžek znamená, že za některým typem péče bude muset pacient dojíždět na delší vzdálenost. Podle VZP to ale nepřinese omezení péče. Dostupnost péče dnes neznamená, že kamenná nemocnice stojí co nejblíže bydlišti klienta, ale že pojištěnec se dostane k moderním metodám a vysoce specializované péči. Nejde tedy jen o kilometrovou vzdálenost a čas, ale aby klient dostal péči, kterou potřebuje, a byla pro něj nejlepší,
míní ředitel VZP.
Zdravotní pojišťovny jsou ovšem vázány nařízením vlády lhůtami pro místní a časovou dostupnost. Nové smlouvy mezi VZP a nemocnicemi je musí respektovat. Jejich případná změna je věcí Ministerstva zdravotnictví, my jsme jim prezentovali náš postoj, ale rozhodně v tomto nebudeme iniciátorem změn,
říká Zdeněk Kabátek.
Galerie: Centrum jednodenní péče v nemocnici Beroun
V některých lokalitách proto bude VZP péči hradit i nemocnicím, které jsou méně ekonomicky úspěšné
. Martin Kuba také zmiňoval, že při dostupnosti péče nehrají roli jen nemocnice, pro pacienta je klíčové i to, aby měl svého praktického lékaře (což tedy u dětských praktiků a zubařů vázne) a aby kraje zajišťovaly dostatečně hustou síť posádek záchranné služby. Nemocnice nemá být místem, které je tři metry od vašeho domu, ale místem, kam se dostanete rychle a kde vám dají takovou péči, že se odsud také rychle vrátíte domů. Dobře se o vás postarají tam, kde vaši diagnózu vidí dnes a denně, ne tam, kde třeba infarkt vidí jednou za tři neděle nebo rodí dítě jednou za týden,
říká lékař a politik.
Na okraj ještě dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví v minulosti novinářům sdělilo, že v rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění plánuje pojišťovnám více rozvázat ruce při uzavírání smluv se zahraničními klinikami a ordinacemi.
ČLÁNKY DO MAILU